Pozvání našich kolegů z Rakouska na akci s názvem „Unser Europa is nicht ihre union“ příznačně naplánovanou na týden před konáním voleb do Evropského parlamentu se odmítnout nedalo a hned jsme začali s plánováním. Z České republiky dorazilo několik skupin aktivistů identitární generace a kromě nás z Generace Identity – Východ to byli i kamarádi z Prahy, severních a jižních Čech.
Hned po příjezdu do Vídně nás praštily do očí plakáty zvoucí právě na naši demonstraci. Místem srazu bylo zvoleno velmi rozumně západní vlakové nádraží jako jeden z dopravních uzlů města. Před nádražím byl zformován tvar, ve kterém jsme měli projít domluvenou trasu, ale ještě před tím zazněla z megafonu úvodní slova organizátorů. V čele průvodu byl nesen transparent s heslem „Es ist dein Land, WEHR DICH! Identitäre Bewegung“ (Je to vaše země, braňte se!, Generace Identity) a v celém průvodu vlály výrazně žluté vlajky s naším symbolem, lambdou. Při průvodu zaznívaly hesla jako „Europa Europa, Europa Nostra“, „Pro border, pro nation, stop immigration“, „Generace Identity“ ve všech jazycích aktivistů účastnících se akce a největší síle se těšilo heslo „Europa, Jugend, Reconquista“. Slyšet jednotné skandování hesel lidmi z různých jazykových rodin bylo velmi silným zážitkem.
Při reportu nelze opomenout odpůrce našich myšlenek, se kterými jsme se na pár místech setkali. Jednalo se převážně lidi mladšího věku a nevalného vzezření, kterým jsme na jejich urážky a zvednuté prostředníčky odpovídali buď ignorací, máváním, nebo smíchem. Nezávislý pozorovatel neměl problém rozlišit, jaké jsou standardy chování v běžném životě u jednotlivých skupin. Průvod byl zakončen u stanice metra třemi projevy, kde jsme se následně přesunuli do podzemí a obsadili celou soupravu metra a včetně novinářů, kteří k nám přisedli jsme jeli do jednoho rozsáhlého místního podniku, kde ještě zazněly další projevy natáčené filmovým štábem. Rakouští kolegové zde měli připraveno distro se svými propagačními předměty, ale co bylo nejpozitivnější, všichni bez rozdílu národnosti jsme si ve velmi příjemné kamarádské atmosféře sdělovali zážitky, zkušenosti s aktivismem v našich zemích, vyměňovali kontakty a plánovali další aktivity.
Několikrát se naší delegaci dostalo chvály za video ze vzpomínkové akce na Jana Palacha, které obletělo Evropu. Po zhruba dvou hodinách jsme se přesunuli o několik čtvrtí dál, kde byl již připraven stylový soukromý klub, ve kterém jsme pokračovali v mezinárodní diskusi, na plátno byly promítány fotky z akce a o kulturní vložku se postarala francouzská identitářka, která pro nás měla připraveny folklórní tance, kterým se nás snažila zběžně naučit a nakonec jsme si kolektivně „zatančili“. Posléze se ještě za doprovodu akustické kytary zahrálo a zazpívalo několik převážně německých lidových písní a nakonec se dal opět prostor volné diskusi a zábavě.
Na druhý den jsme měli sice domluvenou prohlídku města s průvodcem, ale bohužel nepřízeň počasí tomu nechtěla a tak se část nás z České republiky vypravila domů předčasně a ti, kteří nejsou z cukru zůstali ve Vídni až do večera, prošli historické centrum města a ještě se setkali s částí našich zahraničních přátel.
Za hlavní klady akce považujeme disciplinované chování během demonstrace a inspirativní atmosféru mezi zúčastněnými.
I my jsme pochodní Reconquisty!