Další kolo souboje – Orbán vs. Soros

Vládní populistická strana Maďarska Fidesz a její charismatický a populární vůdce Viktor Orbán se v roce 2010 stali vedoucí stranou opozice v rámci Evropské unie. Silně se vymezují vůči globalismu a samotnému Bruselu již od okamžiku, kdy se chopili moci a zkřížili meče s Obamovou administrativou. Samozřejmě je všem známa role Viktora Orbána při odmítnutí toho, aby se Maďarsko stalo obětí migrační krize. Orbánův celkový program může být možná nejlépe shrnut do deklarace, kterou učinil v roce 2014. V ní uvedl, že má v úmyslu přetvořit Maďarsko na „ne-liberální demokracii.“

Velká část maďarského odporu vůči globalismu vznikala ve formě konfliktu s Georgem Sorosem, židem narozeným v Maďarsku a v konfliktu s jeho organizacemi. V lednu byla vystřídána stará americká administrativa a nahradila ji nová, Donalda Trumpa (stojí za zmínku, že Orbán byl první zahraniční president, který pogratuloval Trumpovi k jeho vítězství). Viceprezident strany Fidesz, Szilard Nemeth prohlásil, že by měly být použity „všechny nástroje, které má vláda k dispozici,“ aby mohla „vyměnit“ všechny nevládní organizace v Maďarsku, co financuje Soros, zejména skrze svou Open Society Foundation (u nás funguje jako Otevřená společnost). V posledních letech byl Orbán častým kritikem Sorosových projevů a v roce 2015 obvinil Sorosovy nevládní organizace z povzbuzování a napomáhání příchodu ekonomických „migrantů“ do Evropy. Fidesz považuje Sorose za spolu zodpovědného za dnešní migrační krizi.

U pozorovatelů maďarské politiky je Orbánova roztržka se Sorosem spíše úsměvná, neboť Soros byl jedním z prvních sponzorů strany Fidesz, když se dotyčná na konci 80. let jevila jako součást politické opozice vůči komunismu. Což nebylo neobvyklé, neboť Sorosova Open Society Foundation financovala mnoho politických stran, co se tehdy podílely na přechodu od „komunismu“ k „demokracii.“ Avšak je zde i jeden kuriózní fakt. Sám Orbán dostal v roce 1989 stipendium od této Nadace, aby mohl studovat na Pembroke College v Oxfordu i když je třeba říci, že odešel už po jednom semestru, aby se mohl vrátit k maďarské politice. Sorosův vztah k Fidesz skončil, když se strana v roce 1993 definitivně stala konzervativní. Ať už jsou Orbánova minulá spojenectví se Sorosem jakákoliv, můžeme je dnes bezpečně odmítnout jako naivitu mládí či jako nepřehlednost tehdejší doby.

Události z nedávné doby v Budapešti ukázaly, že Fidesz se rozhodla naplnit Nemethovu hrozbu. Nejnovější epizoda v již dlouho pokračující válce o duši Maďarska se točí okolo středoevropské univerzity (CEU). Tu založil sám Soros v roce 1991 a od té doby universita v Maďarsku působí. Její areál se nachází v samotném srdci Budapešti. Když vstoupíte do hlavní budovy, jste ihned přivítáni olejovým portrétem Sorose ve foyer. V současné době universita hostí 1 440 studentů ze 108 zemí světa, většinou vykonávajících magisterské nebo doktorandské studium, ale je zde také malé množství studentů ještě bez titulů.

Během svého působení v Budapešti jsem se zúčastnil několika veřejných akcí na CEU a označil bych ji jako typickou americkou liberální univerzitu t.j. vykořeněnou a umístěnou do středu města. Většina jejích pedagogických pracovníků a také mnoho z hostujících řečníků jsou buď Američané nebo obyvatelé západní Evropy – současný rektor univerzity Michael Ignatieff je kanadský žid s ruskými kořeny, který byl vůdcem Liberální strany Kanady od roku 2008 do roku 2011 (v současné době ji vede Justin Trudeau). Ve skutečnosti je CEU jedinou vzdělávací institucí v Maďarsku, co je akreditována na udílení jak amerických, tak i maďarských titulů. Vzpomínám si, že když jsem byl v jedné místnosti v areálu a čekal na přednášku, tak jsem si všiml nápisu, co mne informoval, že se jedná o „bezpečný prostor“ prostý homofobie, transfobie, rasismu a všeho, co chcete. Což není moc obvyklé v ultrakonzervativním Maďarsku. A je samozřejmé, že kdykoli existuje nějaký druh protestu proti vládní politice, zejména během migrační krize, tak CEU – její zaměstnanci a studenti jsou vždy mezi vedením organizací, co podporují, povzbuzují a utváří opozici. Hlasitě všude vykřikují, že Orbánovo Maďarsko je „diktatura“ a je nedemokratické. (To navzdory skutečnosti, že Fidesz získal čtyřicet pět procent volebních hlasů a šedesát dva procent parlamentních křesel v posledních volbách, přičemž ještě je třeba dodat, že ultra pravicová strana Jobbik získala dvacet procent hlasů – což v praxi znamená že šedesát pět procent Maďarů hlasovalo pro pravicové pro-národní strany.) To značí prostý fakt, že CEU je nástrojem amerikanizace a neoliberalizace Maďarska.

Nebylo tedy velkým překvapením, když byl v maďarském parlamentu zaveden nový návrh zákona ze dne 28. března. Ten měl za cíl přidat nové předpisy pro zahraniční univerzity působící v Budapešti. Od jeho vyjití v platnost musí existovat dohoda mezi maďarskou vládou a vládou země původu instituce. Instituce bude muset navíc provozovat i universitu v zemi svého původu (CEU funguje pouze v Budapešti). Dále všichni zaměstnanci mimo země EU musejí získat pracovní vízum, aby mohli nadále působit v Maďarsku – což je pro univerzitu, jako je CEU problém, protože zaměstnává velké množství Američanů.

Netřeba říkat, že oznámení zákona vyvolalo okamžité rozhořčení a hněv nejen mezi komunitou CEU, ale i mezi liberály z Budapešti (v Maďarsku se nenachází příliš mnoho liberálů. Ti co zde žijí, působí převážně v Budapešti) a mnoho z nich jsou západní přistěhovalci (proto mají tendenci být liberální). Návrh zákona se rychle stal známý jako lex CEU (zákon CEU), protože zákon ovlivňoval pouze tuto univerzitu. Vláda svůj zákon obhajovala tím, že CEU má nespravedlivé výhody a ty jí dávají přednost před ostatními vzdělávacími institucemi Maďarska a že se proto snaží situaci narovnat. Vedoucí představitelé CEU odpověděli tvrzením, že návrh zákona byl jasně zaměřen na ně samotné a že pokud by byl přijat, tak je to jasný útok na „akademickou svobodu.“ První z řady protestů se konal 2. dubna a brzy se objevily nápisy „#IstandwithCEU/#aCEUvalvagyok“ v oknech největších levicových subjektů v Budapešti. Americké ministerstvo zahraničí také podalo námitku.

3. dubna začala CEU soudně zpochybňovat ústavnost zákona a tvrdila, že bude nucena opustit zemi, pokud bude zákon schválen. 4. dubna hlasoval parlament o schválení návrhu zákona a v pondělí (10. dubna) prezident János Áder podepsal zákon, aby mohl vstoupil v platnost v příštím akademickém roce.

Následovaly protesty známých liberálů. Tyto protesty se vyskytují v Budapešti poměrně pravidelně. Největší protest byl naplánován na neděli, kdy se akce zúčastnilo padesát až osmdesát tisíc lidí, z nichž mnozí měli vlajky EU. Podle některých zpráv se jednalo o největší protest od doby, kdy se Fidesz dostala k moci (rok 2010). Další protest v pondělí v noci skončil konfrontací s policií, což vedlo k tomu, že dav byl postříkán pepřovým sprejem. Podporu CEU také našla u očekávaných zdrojů po celém světě, včetně známých liberálních kapacit, jako jsou Noam Chomsky a Kofi Annan, stejně jako i u nesčetných akademických institucí a u mnohých západních politiků.

Ačkoliv chápu postoj vlády, musím se přiznat, že mám z něj poněkud smíšené pocity. Osobně mám zájem o univerzitní kampusy, protože jsem na nich strávil mnoho let svého života a to jak studiem, tak i pozdější prací. Bez ohledu na metapolitickou agendu, kterou dnes většina takových institucí prosazuje, tak se jedná o prostředí, ve kterém lidé mohou svobodně studovat a otevřeně diskutovat o všech idejích, což těší každého, kdo má zájem o jemnější aspekty lidské kultury. Stejně tak se díky zavření CEU nebudou pořádat odborné konference, které tato instituce až do teď hostila. Ztráta CEU bude jistě rána pro kulturní život města – i když věřím, že se v Maďarsku najde dostatek jiných kvalitních univerzit, co rychle vyplní vzniklé vakuum. CEU koneckonců prokázala trochu otevřenosti dokonce i ne příliš na Západě populárním idejím – hostila řečníky z pravicového politického prostředí, včetně Mártona Gyöngyösiho (zástupce předsedy strany Jobbik) a mého bývalého kolegu z vydavatelství Arktos – Daniela Friberga. Tito řečníci pravděpodobně nikdy nedostali pozvánku na odbornou konferenci od univerzitních kampusů na Západě.

Musíme si uvědomit, že maďarská vláda se i nadále těší velké veřejné podpoře po celé zemi a má tak právo bránit integritu a identitu svých obyvatel před vnějšími vlivy, zejména těmi škodlivými. Ty se jí snaží podkopat tím, že podporují masovou neevropskou migraci a prosazují radikální neoliberální reformy. Kdo viděl nebo četl o protestech v médiích, by se neměl nechat oklamat – demonstranti nereprezentují vůli většiny maďarských občanů, ti jsou totiž převážně hluboce konzervativní. Reprezentují pouze vůli těch, co si přejí, aby se Maďarsko změnilo jen v další stát EU, tak jak se vyskytují v Západní Evropě.

Abych uvedl aspoň nějaké příklady. Dne 2. dubna, v den prvního protestu, jsem navštívil párty, jíž se účastnili lidé, co se na protestech podíleli. Z těch, co jsem poznal, nebyl nikdo s maďarskými kořeny, ale bylo zde dost Britů. Všichni byli intenzivně rozzuřeni – jeden z nich říkal, že „Orbán jednoznačně nesouhlasí s britskými hodnotami.“ Proč by měl ale maďarský premiér povinně souhlasit s „britskými hodnotami?“ (předpokládám, že se jednalo o vágní synonymum neoliberalismu).

Také jsem mluvil s maďarským profesorem filozofie. Ten se protestu neúčastnil, ale soucítil s ním. Vysvětlil jsem mu svou vlastní pozici a vyjádřil své přesvědčení, že Maďarsko by mělo zastávat svou vlastní identitu a nepřizpůsobovat se amerikanizačním a globalistickým silám, protože hrozí, že se celá naše planeta stane monolitickým nákupním centrem. Jeho odpověď zněla: „Jestliže amerikanizace znamená učinit život efektivnějším a jednodušším, tak ji plně podporuji.“ Pak použil analogii: „Film byl americký vynález, ale člověk může najít rozdíly mezi americkými, francouzskými, nebo maďarskými filmy. Nejsou stejné.“ Uznal jsem, že tomu tak je, ale také jsem poukázal na to, že pokud porovnáte americké, francouzské a maďarské filmy před padesáti lety, tak jsou více rozdílné, než ty dnešní. Dnes jsou všechny filmy o něco podobnější těm hollywoodským a po padesáti letech je pravděpodobné, že mezi nimi nebude už žádný velký rozdíl. A tak to bude nejspíše i ve všech sférách lidské kultury, tedy, pokud se něco nezmění.

Maďarská vláda i nadále trvá na tom, že je k otázce uzavření CEU přístupná a samotný Soros potvrdil, že zamýšlí pokračovat v jejím budapešťském působení, takže je velmi pravděpodobné, že dojde spíše k nějaké formě kompromisu a universita nebude donucena odejít. Upřímně doufám, že úřady se k této otázce postaví čelem a nepodlehnou mezinárodnímu tlaku. Také jsem slyšel, že ministerstvo zahraničí USA brzy pošle delegaci k projednání této záležitosti.

Sama maďarská vláda přislíbila účast v těchto jednáních, protože věří, že Trumpova administrativa se nebude pokoušet jít proti ní. Vzhledem k obratu Trumpovy zahraniční politiky v posledních dnech doufám, že tato důvěra nebyla neopodstatněná. Vztahy Maďarska s USA během Obamovy vlády byly spíše napjaté. Pokud bude Trump jednat dle svých předvolebních slibů, tak zastaví mnohá chapadla z USA, aby přestala zasahovat do záležitostí jiných zemí a umožní, aby Orbán a Fidesz dotáhli svůj projekt „neliberální demokracie“ mnohem dále a skoncovali se Sorosovým vlivem v Maďarsku jednou provždy. Pokud Trump ustoupí neoliberální agendě, pak bude Maďarsko přinuceno přijmout cestu, jakou se vydaly západní země, jako Francie nebo Švédsko. Nebo bude muset přijmout rázná opatření a izolovat se od nežádoucích cizích vlivů. EU už nyní vyhrožuje (s největší pravděpodobností naprázdno) vyloučením Maďarska ze skupiny, pokud nepřijme více „imigrantů,“ věci by se mohli zhoršit poměrně rychle, pokud nebudou odstraněny tyto politické tlaky. Doufejme tedy, že Maďarsko najde se Spojenými státy spíše konstruktivní dialog, místo toho, aby se jako Čína muselo poohlédnout po nových politických partnerech.

Ve svém nedávném projevu k připomenutí výročí revoluce z 15. března 1848 Orbán citoval velkého maďarského státníka Istvána Széchenyiho slovy: „Když se celá Evropa rozpadne, Maďarsko – vyroste z popela – a bude k slávě lidstva strážit pořádek, mír a svobodu: stejně jako když kdysi bránilo křesťanství.“ Jsem přesvědčen, že současné Maďarsko a jeho množství pro-národních, tradicionalistických stran a skupin je majákem naděje pro celý Západní svět.

Upřímně řečeno, Maďarsko je nádherná země, co si stále zachovává pevný smysl pro sebe a svou kontinuitu s vlastní historií. Myšlenka, že existují lidé, co si přejí, aby Maďarsko vykročilo cestou, kterou se ubírá Západ, mně prostě děsí. Ani zdaleka není situace v Maďarsku dokonalá, ale vím jistě, že Orbán a Fidesz nejsou zrádní radikální nacionalisté. Proto podnikli konkrétní kroky, aby zajistili nejen identitu Maďarska, ale také celou evropskou identitu. Proto se Orbán stal tolik potřebným mluvčím neliberálních euroskeptiků.

Doufám, že v příštích dnech a týdnech budou schopni porazit Sorose a jeho pomocníky a že jim uštědří veřejnou a velmi viditelnou porážku. V to věřím nejen za Maďary, ale i za všechny ostatní evropské národy.

J. M.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Video
Facebook

Reportáž o imigraci a islámu na BBC s představitelem identitárního hnutí. Video je s českými titulky. ... See MoreSee Less

View on Facebook

Na konci července proběhne nedaleko českých hranic setkání polské identitární skupiny i za účasti zahraničních hostů. ... See MoreSee Less

View on Facebook
17. listopad 17th July Berlin 28. říjen Acta non verba Adam Berčík AfD Afghánistán Akce Aktivismus Alain de Benoist Alexander Markovics Alternative Right Americké volby Amerika.org Angela Merkelová AntiEU Antifa Antiliberalismus Antirasismus Arktos Arnaud Delrieux Astraea Autonomní sociální centrum Klinika Barevné revoluce Belgie Beo.sk Berlín Blokace Blokáda Blokády Bojkot Brady Breitbart Brett Stevens Brexit Brusel Calais Casuals against Terrorism Celoevropská demonstrace Christopher Gérard Clinton Council of European Canadians Counter-Currents Czexit Daniel Friberg David Černý Defend Europe Demo Demo Berlin Demokracie Demonstrace Diskuze Dominique Venner Donald Trump Donate Dánsko EFSK Ekologie Ekonomika Ekonomismus Enric Ravello Barber Erdogan Ernst Jünger Etnomasochismus Etnopluralismus EU Europe Evropa Evropská fronta solidarity pro Kosovo Evropská unie Evropské hnutí Feminismus Fenek Solère Fidesz Flandry Fortress Europe Francie Front National Funeral Generace Generace Identity Generace Identity - Jižní Čechy Generace Identity - Severní Čechy Generace Identity - Západní Čechy Generace Identity – Východ Generace Solidarity George Soros Global Independent Analytics Glosa Glosy Grafika GRECE Guillaume Faye Génération Identitaire Génération Solidaire Górny Śląsk Herman Hillary Historie Hodina Země Holandsko Homosexualita Horní Slezsko Hungary IBÖ Idea Identita Identitás Generáció Identitářství Identitäre Bewegung Deutschland Identitäre Bewegung Österreich Ideozločin Imigrace Imperialismus Institut Iliade Irák Islamizace Evropy Islám Itálie Izrael Jakub Svoboda Jan Palach Japonsko Jared Taylor Jean-David Cattin Jean-Yves Le Gallou Jean Raspail Jemen Jižní Čechy Julian Langness Justice pour Phillipe Kai Murros Kapitalismus Katehon Katolicismus Kniha Kolonialismus konference Konzervatismus Kosovo Kosovo je Srbsko Kriminalita imigrantů Kultura Kulturní dědictví Kulturní marxismus Křesťanství Ladislav Havlíček Lauren Southern Letní univerzita Levice LGBT Liberalismus Liga Severu Links Lázně Kyselka Manuel Ochsenreiter Marian Kotleba Martin Sellner Marxismus Matteo Salvini Maďarsko Mems Memy Metapolitika Metochije Michel Houellebecq Mikuláš Mobilizace Moderní „umění“ Molenbeek Multikulturalismus Móda NATO Naše vlast Nebudeme dále ustupovat Neoliberalismus Neomarxi Neomarxismus New European Conservative NGO Nova Europa Nová pravice NPD Národní demokracie Nürnberger Nachrichten Německo Oblečení Ochrana zvířat Oliver Lane Olomouc Open Society Foundations Orbán OSN Ostrava Otevřený dopis Otčina Oznámení Papež František Patrik Vondrák PayPal Paříž PEGIDA Pevnost Evropa Phalanx Europa Philippe Conrad Philippe Vardon Plzeň Pocta Vennerovi Podpora útulku Podpořte Pohřeb Pokrytectví Politická korektnost Politické procesy Polska Niepodległa Polsko Polémia Potravinová sbírka Pozvánka Praha Projev Projevy Proti Velké Výměně Proč bojujeme První Máj pseudointelektuálové Psí útulek Publikace Písek Přednáška Překlad překlady Převzato Přistěhovalectví Rakousko Rape RapeGang RealEurope Reconquista Reemigrace Renaud Camus Report Reportáž Ricardo Duchesne RightOn Rotherham Rovnostářství Rozhovor Rusko Salah Abdeslam Sametový podvod Samuraj Západu Saúdská Arábie Sbírka Setkání Severní Čechy Slovensko Socialismus Solidarita Soros Spontánní demonstrace Spravedlnost Srbsko SSSR Středoevropan.cz Sv. Václav Svatý Václav Svoboda slova Svobodný vysílač Sýrie Terorismus The New Observer Thomayerova nemocnice Tibet Tomislav Sunic Tony Blair Tradice Trump Turecko Tábor lidu Ukrajina umělecká fronta USA Vardon Vaše unie není naše Evropa Velká Británie Velká výměna Venner Video Viktor Orbán Vladimír Putin Vlámsko Voorpost Vyhlášení války Vyšehrad Vánoční 2016 Vánoční sbírka Vídeň Výzva VŠE Willinger Xenofilie Zahraniční politika Zeman Znásilnění Zsolt Semjén Zukunft Europa Zukunft Europa - bewegen und verändern! Zvířata Zvířecí útulek Sirius Ústí nad Labem Česká republika Články Ľudová strana Naše Slovensko Šinzó Abe Švédsko
Starší příspěvky:
Testament evropského patriota: recenze „Breviáře nepodrobeného“ Dominique Vennera – část 2.

Autor: Guillaume Durocher My, kacíři: nevděčný boj Venner ani v nejmenším nepochybuje, že máme-li proti existenčním hrozbám mít alespoň nějakou šanci...

Zavřít