Autor: Oliver Lane
Dnešní Švédsko si může gratulovat – zbavilo se totiž své dlouholeté pověsti „nejnudnější země na světě.“ Severský stát sužuje namísto toho děsivá vlna zločinu, kterou i „noví Švédové“ popisují, jako „by se ocitli zpátky v Sýrii.“
Útoky granáty v multikulturním ráji – městě Malmö – se staly natolik běžnými, že se anglofonní média už ani neobtěžují o nich zpravovat. S nezájmem o úpadek a přeměnou nádherného historického Malmö na ghetto Třetího světa s autochtonní menšinou se pojí i nápadný nedostatek faktů o tamější situaci.
Víme však, že útoky za použití ručních granátů se staly běžnými – za minulý týden se odehrály čtyři a od dubna nejméně deset. Návdavkem k nim se staly podobně běžnými – a tím pádem pro anglicky píšící média nezajímavými – i pravidelné přestřelky, pobodání a žhářské útoky.
Nedávné interní zhodnocení efektivity programu zaměřeného na snížení míry násilí místními policejními orgány vyznívá bezmocně a přiznává, že „počet případů střelby a explozí v Malmö navzdory přijatým opatřením nijak nepoklesl.“
Policejní sbor dnes přiznal, že má silný podstav a není tak schopen se vyrovnat se záplavou případů. Třetina příslušníků tamějších oddělení je momentálně ‚na dovolené‘ – v čemž nepochybně hraje roli i vyčerpání z práce ve ‚švédském Chicagu.‘
Místní policie se však příliš nezabývá vypracováním zhodnocení toho, kdo úmyslně cílí při útocích z Balkánu propašovanými granáty na vládní budovy. Ve švédských médiích se nedočítáme o žádných zatčeních. Nejvíc se snad odůvodnění útoků blíží zpráva, že přátelé tří mladíků, kteří ve městě na Vánoce odpálili sérii náloží, nyní vyjadřují své rozhořčení nad trestněprávním aparátem – pachatelé byli totiž uvězněni.
Díky jejich mládí – jednomu z nich bylo v čase zatčení teprve 15 – však byla identita pachatelů utajena, čímž byla veřejnosti upřena další klíčová součást celé rovnice. Přesto zůstávají spekulace nad spojitostí nejnovější vlny kriminality s raketovým vzestupem počtu imigrantů verboten.
Nenechejte se mýlit: švédská ortodoxie patří k nejdusivějším a nejpevněji udržovaným systémů víry na světě. Až donedávna vedlo pouhé zpochybnění doktríny masové imigrace k naprosté sociální ostrakizaci.
Přesto se však velice pomalu karta obrací.
Záplava nedávných zločinů v Malmö a jinde do jisté míry vysvětluje náhlý a tichý vzestup nové švédské pravice. Únos a týden trvající trýznivé znásilňování švédské ženy afghánským gangem – jehož členové ani nemluvili švédsky – by měly otřást vírou i těch nejpřesvědčenějších stoupenců multikulturalismu.
Pokud trpíte nutkavou touhou soucítit s pronásledovanými komunitami imigrantů, možná vám hanebné zacházení, kterého se syrským křesťanů dostává z rukou jejich muslimských krajanů, poslouží jako budíček.
V poslední době se musela pod nátlakem muslimských obyvatel vystěhovat ze švédskou vládou poskytnutého azylového bydlení skupina dvou rodin syrských křesťanských imigrantů, když jim nebylo dovoleno nosit viditelné křesťanské symboly a dokonce ani v přítomnosti muslimů používat společné prostory.
Než aby případ ohlásili policii, rozhodli se imigrační úředníci vypořádat s otázkou – jak sami uznali – „fundamentalistických muslimů“ v zařízení interně a vyslali do azylového centra své zástupce, aby se setkali s muslimskými rodinami a pokusili se jim vysvětlit jemné nuance švédského právního systému v naději, že se jejich nepřijatelné chování nebude opakovat.
Stále více Švédů ale tento přístup odmítá. Zahanbeni a zděšeni jednou z nejvyšších mírou znásilnění v Evropě v „nudném“ Švédsku, rostoucím problémem gangů znásilňujících teenagerů či tím, že zatímco oni odvádí jen na dani z příjmu 60% svých mezd, nově příchozí se topí v sociálních dávkách, se poohlížejí po alternativě.
Švédští demokraté (Sverigedemokraterna, SD), sociálně konzervativní protiimigrační strana se sloganem „Zachovejme Švédsko švédské,“ setrvale posiluje své pozice. Z průzkumů voličských nálad vychází jako třetí nejsilnější politický subjekt v zemi. Stejně jako tomu je i u dalších evropských antiimigračních seskupení požívají Švédští demokraté největší podpory v oblastech nejsilněji zasažených přílivem imigrantů, v tomto případě na silně urbanizovaném jihu země.
V Malmö zaznamenává SD stabilně vysokou podporu, z čehož lze vyvodit zoufalou touhu po změně mezi ve městě dosud žijícími Švédy. Zkušenost severských bratranců z Dánska však vybízí k mírnému optimismu.
Po zisku nejvyššího počtu mandátů v červnových parlamentních volbách nyní SD podobná Dánská lidová strana (Dansk Folkparti, DF) jasně určuje obsah celonárodní diskuse, přestože se nepodílí na vládnoucí středo-pravé ‚modré‘ koalici. Už pár týdnů po volbách lze spatřit skutečné známky optimismu v řadách národa zažívajícího skutečnou změnu
Jen dva týdny po volbách zrušilo Dánsko podporu v nezaměstnanosti pro migranty, kteří místo toho dostávají nový „integrační přídavek“ v poloviční výši, na jehož plnou výši mají navíc nárok teprve tehdy, pokud se naučí dánsky.
K prohloubení účinku tohoto opatření oznámila dánská vláda minulý týden, že tuto informaci zveřejní v novinách zemí jako Turecko, aby si případní imigranti cestu napříč Evropou do Dánska rozmysleli.
Švédové se v Dánsku inspirují a přijímají podobná opatření. Podobně jako Dánové v roce 2011 se i švédská pravice poučila z „vítězství“ levice ve volbách roku 2010.
Může je posilovat vědomí slábnoucích sociálních demokratů, natlačených do slabé menšinové vlády – zatímco podpora nově etablované pravice roste. Podobně jako v Dánsku přijdou další volby právě v čase, kdy budou moci tento vývoj dokonale zužitkovat ve prospěch své země.
Článek Olivera Lanea Warring Migrant Tribes, Grenade Attacks, Authorities That Don’t Give a Damn…What Is Going On In Sweden? vyšel na stránkách Breitbart 29. července 2015.