Takzvaný Den české státnosti neboli svátek svatého Václava vnímáme jakožto identitárně smýšlející lidé velmi silně. Svatý Václav pro nás znamená velmi mnoho. Není to jen státotvorná legenda či chcete-li mýtus, který od pradávna formoval český národ. Václav je pro nás také jistým morálním vzorem, jak máme žít své životy a jak čelit dnešním výzvám.
Byla by škoda, kdyby tento překrásný den zůstal z naší strany nevyužit a tak již pár týdnů dopředu domlouváme naší první větší kulturní akci. Za místo jejího uskutečnění vybíráme krásné jihočeské historické město – Písek. Akce má být od začátků koncipovaná tak, aby oslovila co největší možný počet místních lidí. Pár dní před ní roznášíme stovky letáků, které místní obyvatele zvou na Svatováclavské setkání u Kamenného mostu. Že letáková akce měla smysl, se nám potvrdilo při nedělní přípravě místa, když několik našich aktivistů bylo nedočkavými Písečany tázáno, jestli uvedený čas zahájení skutečně platí.
Ze Svatováclavského setkání jsme rozhodně nechtěli udělat pouze nějakou lacinou agitku našich myšlenek. Důraz byl proto kladen na vystupující a program, který měl nejen zaujmout návštěvníky, ale také co nejvíce souznít s našimi idejemi, naší identitou a lokalismem.
Jedním z největších lákadel prosluněného nedělního odpoledne byl bezesporu umělecký kovář, který po celé odpoledne předváděl své černé řemeslo. Bylo opravdu překrásné sledovat tradiční výrobu kovaných hřebíků od kterých se postupně přecházelo k daleko složitějším a umělecky náročnějším výrobkům. Návštěvníci mohli vidět, jak vznikají zdobné obouváky, otvíráky na láhve či překrásné závěsné háky. Veškeré výrobky, které byly za odpoledne vykovány, byly kovářským mistrem rozdány mezi početný dav přihlížejících návštěvníků akce.
Zdatným sekundantem kováři byl umělecký řezbář, který taktéž během odpoledne předvedl své šikovné ruce. Práce s lipovým dřevem a dlátem opět přilákala desítky zvědavců, kteří jen mlčky pozorovali toto překrásné řemeslo. Návštěvníci si během sledování řezbáře mohli taktéž prohlédnout jeho starší díla, jichž zde bylo vystaveno hned několik. Asi největší obdiv z vystavených děl vzbudil nejspíše starověký spartský hoplita.
Další atrakcí kulturního odpoledne byl čarovný stánek, kde si kolemjdoucí mohli nechat vyložit karty, zakoupit nějakou tu tématickou knížku či dekorativní předmět s magickou mocí. I tady byl po celé odpoledne poměrně šrumec. U farmářského stolku mohli lidé zakoupit domácí bezové sirupy, pesta a další přírodní výrobky od začínajícího jihomoravského výrobce. Hned vedle farmářských pochutin stála prezentace zvířecího domova Sirius, který jsme již několikrát (i díky Vaší pomoci) mohli podpořit a do budoucna zcela jistě ještě podpoříme.
Samozřejmě nemohl chybět ani náš ideový kout, který měl prezentovat aktivity Generace identity. Zde naši aktivisté rozdávali letáčky, samolepky a odznáčky, ke koupi zde byla zbrusu nová trička s identitárními motivy. Mezi nejmenší bylo rozdáno na sto balonků s naším logem. A nutno dodat že centrum Písku bylo tento sváteční den opravdu zaplaveno spartskou lambdou. Ať už na balóncích či na odznáčcích, které si připínali jak ti nejmenší, tak často i jejich rodiče.
Během setkání zde bylo zdarma rozdáváno veganské a raw občerstvení, které mizelo doslova před očima. Celé odpoledne nám k poslechu hrál národně orientovaný písničkář Tomáš Hamet. Svými skladbami vykouzlil nejeden úsměv na tvářích přítomných.
Svatováclavské setkání trvalo více jak čtyři hodiny. Ty byly nabité kulturou a řemesly a byl o ně mezi místními opravdu velký zájem. Celkový počet návštěvníků lze jen stěží odhadovat, ale zcela jistě se pohyboval ve stovkách. Okolo mostu se celé odpoledne procházelo velké množství lidí, z nichž značná část zvědavě zamířila k našim stánkům. Cíl akce, který spočíval v připomenutí tohoto významného data a symbolu českých zemí, ale také oslovení co největšího množství lidí byl jednoznačně splněn. Nemalé množství kolemjdoucích se zastavilo u našeho informačního stánků a zjišťovalo co, že to jsme vůbec zač. Byly rozdány desítky letáků, samolepek a dalších propagačních materiálů, které si lidé se zájmem prohlíželi a četli. Řada lidí projevovala naší činnosti sympatie nejen slovy, ale také finančními příspěvky, za které jim patří velký dík.
Během celé akce bylo možné přispívat na právě ukončenou sbírku srbské minority žijící na okupovaném území Kosova a Metochije. Skrze zájem a pozitivní ohlasy, které akce bezprostředně vyvolala je jasné, že zvolená forma i místo oslavy dne svatého Václava byly více než správné.
„Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, nedej zahynouti nám i budoucím.“