Ještě nikdy jsem se nesetkal s rasistou. A to jsem již překročil věk, který byl ještě před 100 lety pokládán za kmetský. Setkal jsem se s pár lidmi, kteří se rasisty necítí, ale o kterých někdo jiný říká, že to prý rasisté jsou. Zato znám řadu lidí, kteří proti rasistům bojují. A vím o tisících dalších, kteří mají z boje proti rasismu výbornou obživu. Nebo alespoň pocit nadřazenosti. Nebo nějakou kombinaci obojího.
Čím více se bojuje proti rasismu, tím méně je jasné, co to ten rasismus vlastně je. Dává to smysl. Kdyby to bylo definováno příliš přesně, mohlo by se také ukázat, že tu žádní rasisté nejsou. A bojovníci proti nim se musí něčím živit. Nebo snad nastoupí do fabrik na ta místa, na která je třeba dovážet zahraniční dělníky, protože platy jsou nižší než životní náklady?
Nevíme, co je rasismus, ale víme, kdo je rasista. To je třeba téměř 70letý profesor statistiky, jemuž radikální studenti přeruší přednášku a pokusí se jej fyzicky napadnout. Nebo krásná a odvážná Somálka Ayaan Hirsi Ali, která se odmítla podřídit krutým pravidlům islámu a kterou radikální muslimská komunita pronásleduje po celém světě. Nebo švédská důchodkyně, kterou přepadla a ztloukla skupina migrantů a která – poté, co dala průchod své hořkosti na facebooku – byla odvedena v poutech. Nebo americký obchodník, kterého ubili příslušníci jeho vlastního etnika, protože chránil svůj krámek před podpálením. Nebo britský dělník, jehož pubertální dceru unesli příslušníci pákistánského gangu, prodávali ji jako sexuální otrokyni a on se ji pokoušel vysvobodit.
Ty lidi vlastně nespojuje nic jiného než to, že byli označeni za rasisty. Rasista je ten, kdo může být přepaden, zmlácen, mučen, znásilněn, případně zabit, a není ho škoda. A stalo se mu to zaslouženě, což nesouvisí s nějakým konkrétním činem. Vyplývá to z jeho podstaty, která je nezměnitelná.
Protože je termín rasismus naprosto neurčitý, může být nálepka „rasista“ nalepena na kohokoliv. Každý, kdo je součástí lynčujícího davu, může být v příštím okamžiku označen za rasistu, a sám může být lynčován. Jakékoliv zaváhání je nebezpečné.
V této situaci se Alain de Benoist dopouští toho úplně nejhoršího. Snaží se pojem rasismus rozebrat, analyzovat a definovat. Ukazuje nejrůznější aspekty. Otevírá složité otázky a komplikované oblasti přemýšlení. Člověk je nucen se zastavit, rozvažovat, srovnávat možnosti…
Benoistova esej otevírá více otázek, než kolik dává vyčerpávajících odpovědí. Ale poskytuje dobrý přehled, a přináší spoustu skvělých postřehů. A jen tak mimochodem rozbíjí nálepku rasismu coby nástroje primitivního agresivního davu. Pro někoho, kdo Benoista přečetl, bude velmi obtížné někomu vytlouci okna nebo mu rozbít hlavu kamenem jen proto, že jej někdo jiný prohlásil za rasistu.
Francouzský autor ukazuje, jak těžké je porozumět termínům jako rasa, etnikum, původ či populace. Kolik různých významů mohou mít. Z kolika úhlů je možné se na celou problematiku dívat. Jak je těžké rozeznat, co je vrozené a co kulturní, jakou roli hrají v lidské pospolitosti geny a jak vůbec definovat skupinu. Každý pohled je legitimní, každý je neúplný.
Třeba postřeh o rozdílu mezi rasismem a racialismem pokládám za nejen inovativní, ale také geniální. Racialismus je podle Benoista každá teorie, která pracuje s domněnkou, že při vývoji společnosti hrají roli i etnické (rasové) faktory. Což opět vyvolává možnost oboustranné příčinnosti. Islám je ovlivněn tím, že klíčovou roli při jeho výkladu a naplnění hrají Arabové. A Arabové jsou zase formováni 1400 lety islámu. Totéž lze konstatovat o každé civilizaci. Další prostor pro pracné zkoumání.
Při četbě Benoistova eseje si čtenář také uvědomí, že na základ toho, co může být označováno za rasismus, narážíme pokaždé, když rozdělujeme lidi podle nějakého znaku a hledáme mezi nimi rozdíly. Třeba rozdíly ve vlastnostech nebo schopnostech nebo chování. Jsou zrzavé ženy vášnivější? Mají děti hudebníků více hudebního talentu? Mají více výtvarného talentu? To už jsou vlastně rasistické otázky. Problém je ale v tom, že hledání pravidelností a souvislostí mezi jevy je základem racionality. Bez toho, co může být interpretováno jako rasismus, by neexistovala biologie, medicína, psychologie, antropologie, ekonomie ani žádná jiná nauka o lidských záležitostech.
Benoistova esej nemá jednu základní myšlenku či jeden postřeh, od kterého by se odvíjela. Ukazuje oblast, která je komplikovaná a potřebuje být studována. Oblast, která je klíčem k tomu, abychom porozuměli sami sobě, svým dějinám, vývoji vlastní civilizace i vztahům mezi civilizacemi. Oblast, která otevírá nekonečné množství podoblastí.
Jsou vlastně jen dvě cesty, jak se vyhnout tomu, co někteří označují za rasismus, ukazuje Benoist. Buď přestat myslet, nebo zrušit odlišnost. To první znamená pád do před-barbarství, to druhé znamená zničit etnika, kultury, národy a cokoliv jiného, co přináší rozmanitost.
Benoistův „rasismus“ je fascinující čtení, ovšem pro vzdělané a kultivované lidi. Ty běsnící hordy bojovníků proti rasismu, kteří zatím zapalují domy, přepadají bezbranné lidi a ničí svět, ti nic podobného číst nebudou. Těm stačí pětivteřinové video na TikToku.
Petr Hampl, www.petrhampl.com
Knihu můžete zakoupit v internetovém obchodě Pro-local: https://pro-local.cz/produkt/o-rasismu-alain-de-benoist