Za nejnovější teroristické útoky v Bruselu může prosazování legální a ilegální „imigrace“ barevných do Evropy – a k těmto útokům bude docházet stále s větší četností, dokud nebude invaze Třetího světa zastavena a zvrácena.
Zpravodajství kontrolovaných médií se opět bude nevyhnutelně soustředit na podrobný popis událostí namísto označení jejich příčiny – a média udělají také vše proto, aby skryla skutečného viníka: masovou imigraci z Třetího světa.
Bruselské útoky z 22. března – provedené zřejmě jako odplata muslimů za dřívější zadržení teroristy Salaha Abdeslama – se mohly odehrát jedině díky rasu popírajícím liberálům, kteří dovolili během několika desetiletí zaplavení Bruselu, stejně jako mnoha dalších evropských měst, imigranty ze Třetího světa.
Ve svém horečném zavírání očí před realitou rasy a rasových odlišností vyhlásily vládnoucí evropské liberální elity, že barevní mohou přijít do Evropy, a jakmile si osvojí jazyk a západní styl oblékání, stanou se „Evropany“ kulturou, inteligencí, civilizačními počiny i sociální zodpovědností.
Nic takového se pochopitelně neděje. Jelikož jsou inteligence, sociální zodpovědnost, civilizační počiny, psychologie i fyzický vzhled z výrazné části geneticky podmíněné, ve skutečnosti se jen chaos, který lidé z Třetího světa vytvořili ve svých domovinách, en masse přenáší do Evropy.
Brusel budiž učebnicovým příkladem. Každý kdo zná a chápe demografickou strukturu města, by snadno dokázal předpovědět některé vlastnosti jeho obyvatel, aniž by tam kdy musel vkročit.
Ve městě žije tolik etnických Neevropanů, že „Mohamed“ se stal už před mnoha lety nejčastějším jménem novorozenců – jak se nedávno chlubila marocká zpravodajská agentura.
Přestože levicové belgické vlády zakázaly zjišťovat rasu obyvatel města, podle zprávy Brussel Nieuws z roku 2012 je 62% obyvatel Bruselu „zahraničního původu.“
I když toto číslo zahrnuje nepochybně i mnoho Evropanů – nejen díky přítomností hlavních institucí EU ve městě – obří procento z nich jsou legální i nelegální barevní „přistěhovalci,“ „žadatelé o azyl“ a „uprchlíci.“
Navíc je tato cifra už skoro čtyři roky stará – a invaze barevných se jen za poslední rok dramaticky zrychlila – a tak je pravděpodobně barevných v Bruselu mnohem víc, než by mnozí čekali.
Proto bruselské útoky málokoho překvapují – stejně jako loňské masakry v Paříži. Barevná imigrace byla ve skutečnosti příčinou každého většího aktu terorismu v Evropě za posledních přinejmenším deset let – a dost možná i déle.
Fakta mluví jasně: terorismus šířící se Evropou je přímo spojen s rostoucím množstvím Neevropanů na jejím území. Kdo to popírá, jen si lže do kapsy.
Z toho podobně jasně vyplývá, že jedinou cestou k zastavení útoků jako byly ty v Bruselu či Paříži, je odchod všech barevných z Evropy. Jde o jediné skutečné řešení problému.
Reemigrace populací Třetího světa z Evropy není něčím obtížně uskutečnitelným. Žádá si jediného: politické vůle, a to znamená vložit moc do rukou stranám a politickým hnutím, která jsou odhodlána tato opatření vykonat.
Dokud se nezformuje tato politická vůle, zůstává Evropa odsouzena k sebezničení, narůstajícímu terorismu, zaplavení Třetím světem – a nakonec i fyzickému vyhlazení z rukou barevných.
Článek Brussels: Immigration and Terrorism vyšel na stránkách The New Observer 22. března 2016.