Autor: Brett Stevens
Knihu Proč bojujeme je možné objednat přes facebookovou stránku knihy, dále přes Délský potápěč, Generaci Identity, Protiprudu.org a nově i www.knihkupectvi-brno.cz. Koupit ji lze i v knihkupectví Skleněná louka, Kounicova 23, Brno.
Kniha výborně spojuje dvě koncepce: stručné shrnutí evropské Nové pravice s jejími cíli a – významněji – slovníček, který mnohé klíčové pojmy a jejich vymezení vysvobozuje ze zajetí a překrucování liberálním akademismem.
Pro většinu Američanů znamená „nacionalismus“ totéž co „patriotismus,“ protože v tomto významu výraz používají experti z médií (a tím pádem i obyčejní lidé, kteří s cílem působit chytře opakují věci, které zaslechli). Profesionálnější zdroje však i dnes uvádějí, že nacionalismus znamená koncept etnické samovlády pro každou etnickou skupinu, zatímco patriotismus věrnost národnímu státu, jeho politickým dogmatům a hospodářskému systému.
Faye vdechuje nový život slovům, na která už všichni, kromě historiků a filozofů, pozapomněli, a přidává několik vlastních trefných neologismů (viz „Mentální AIDS“ – v českém vydání na str. 161 však Faye uvádí, že s ním přišel L. Pauwels, pozn. GI). Takto je s to stavět argumentaci z již užitých termínů, přičemž i nové teze znějí jakoby povědomě. V tom spočívá síla jeho Metapolitického slovníku, který vyplňuje větší část knihy.
Slovníček také pomáhá zaměřit se na pojmy, které označují důležité součásti světonázoru, na něž by se v honbě za dosažením velkých věcí (omezení demokracie, /Faye v knize opakovaně pléduje za ‚přímou demokracii‘, pozn. GI/ ustavení nacionalismu, „zušlechtění“ konzumerismu) zapomnělo. Je to pečlivá práce vytvářející jemnou rovnováhu mezi pojmy, která nám umožňuje mezi řádky porozumět pojetím tak odlišným od těch co známe z veřejných názorů a státem kontrolovaného vzdělávání.
NÁROD [NATION] čili „politický národ“ a „nacionalismus“ vs. „nový nacionalismus“
Etymologicky je „národ“ politická národní pospolitost se společnými etnickými kořeny, tzn. ze společného „rodu“ (nascere = narodit se). [1]
Národ zde nesmí být zaměňován se státním národem [Staatsnation]. „Národ“ a „etnikum“ (Ethnie) jsou jedno a totéž slovo, obě ukazují na rodné společenství. Jestliže je národ stavěn proti říši, tak je to sémantická záměna. Neboť říše, v pozitivním smyslu slova, je svazkem, spolkem blízce spřízněných národů, tedy přesněji řečeno: „federalistický národ“. (str. 175)
Kratší úvodní část knihy tvoří názornější a střízlivější shrnutí Fayeho postojů vyjádřených v jeho dalších knihách jako třeba v Archeofuturismu. Jedná se o živější, současnější a věcnější shrnutí myšlenek z této i dalších knih.
Faye zde nastiňuje situaci: Západ umírá, protože ztratil smysl pro biologickou a kulturní identitu a tím schopnost rozhodovat se na základě hodnot namísto pouhých reflexivních reakcí. Vrací se nám tak 400 let ztřeštěné liberalizace, která podle Fayeho brzy vyústí až ke „konvergenci katastrof“: nedostatku vody a potravin, klimatickým změnám, válkám, rasovým střetům a hospodářskému kolapsu.
Mimo to se zabývá procesem nabývání politické moci a nutností jednoty tváří tvář hrozbě korupce ideologicky zmatenými lidmi; prostým jazykem objasňuje, jak definovat vlastní politický postoj a reagovat na kritiky. V souhrnu pak naznačuje nevyhnutelnost absolutního boje, což je mezi lidmi, kteří vykonali obtížný krok a naprosto odmítli společnost „v současném stavu“ i její ideály, dosti oblíbená vize.
Přestože Nová pravice coby hnutí myslitelů a teoretiků byla zprvu ze své podstaty poněkud bezvýrazná, Faye tyto sklony napravuje knihou plnou přehledných výčtů, zvýrazněných vět a jasného a plného jazyka:
Přijatelná dohoda s arabsko-muslimským světem bude možná jen na základě ozbrojeného míru bez polevení ostražitosti. Avšak jejím základním předpokladem je konec kolonizace Evropy. Podle učení koránu musí islám „líbat ruku, kterou nedokáže srazit“. A to učiní teprve tehdy, drží-li tato ruka meč. Víra v bezvýhradné „arabsko-evropské středomořské spojenectví“, která se zakládá na domnělých společných zájmech, je ryzí fantastika a švindl bez nejmenšího historického nebo ekonomického oprávnění. Evropa africké nebo předoasijské země v žádném případě nepotřebuje, právě naopak: jsou břímě, zátěž v peněžním, hospodářském i lidském ohledu, a nyní ještě i hrozba. Jejich přírodní bohatství také není nepostradatelné: Rusko a Evropu obklopují moře oplývající ropou nebo zemním plynem a naše uranové doly jsou nevyčerpatelné. Musíme upřít pohled na východ, k vycházejícímu slunci! (str. 70)
Faye skládá přesvědčivé argumenty, v této práci se však nesnaží své názory i dokládat, spíš se zkouší jasně vymezit vůči okolí, a dobýt si tak vlastní prostor v intelektuálním klání, které se zostřuje, jak je vznik budoucího mocenského vakua pozorovatelům západního zhroucení stále zjevnější. V čem tato kniha vítězí, je, že v ní Faye namísto bezhlavého krasořečnění nebo ustupování k těžko pochopitelnému teoretizování pokládá základy novému hnutí.
Mimo to se zabývá procesem nabývání politické moci a nezbytnosti jednoty bez jejich deformování ideologicky zmatenými lidmi. Faye prostým jazykem objasňuje, jak formulovat vlastní politický postoj a reagovat na jeho kritiky. V souhrnu pak naznačuje nevyhnutelnost absolutního boje, což je mezi lidmi, kteří vykonali obtížný krok a naprosto odmítli společnost „v současném stavu“ i její ideály, oblíbená představa.
Poznámka:
[1] Pojem nation odvozený z latinského nascere tedy v novověku prodělal obdobný významový obrat jako např. pojem realismus, který ve scholastickém sporu o obecné pojmy znamenal také vlastně opak toho, jak ho běžně chápeme dnes. – Pozn. GI.
Recenze Bretta Stevense Why We Fight: Manifesto of the European Resistance by Guillaume Faye vyšla na stránkách Amerika.org 7. února 2011.