Kým skutečně je papež František?

Papež František
Kozel zahradníkem!

Autor: Guillaume Faye

Papežova rétorika je namířena výhradně proti evropské civilizaci a etnicitě – a hrozí, že povede k rozkolu v katolické církvi.

Ve jménu křesťanské lásky (caritas) naučil papež František svět schvalovat a podporovat myšlenku domova pro všechny „migranty“ – včetně muslimských kolonizátorů Evropy. Žádný z jeho předchůdců si na něco podobného netroufl. Na ostrově Lampedusa se pustil do absurdní demonstrace empatie k ilegálním imigrantům a neprávem při tom vinil Evropany ze sobectví. Ve svém symbolickém aktu politické provokace ale zašel ještě dále.


Papež upřednostňuje muslimy před pronásledovanými středovýchodními křesťany

Začal v Římě, kde se natolik vžil do role vtěleného Krista, že před zraky televizních kamer myl nohy arabských a afrických migrantů. Obrázky, které obletěly celý svět, s sebou nesly jasné poselství: přijďte, naši vládcové, ležíme vám u nohou. Následně ostudně opomenul bránit islámem pronásledované středovýchodní křesťany a dal přednost ilegálním muslimským imigrantům.

Z řeckého ostrova Lesbos, kam proudí ilegálové z Turecka, se 17. dubna vrátil do Říma s třemi rodinami syrských muslimů. Na palubu papežského letadla nastupovaly všechny ženy zahalené. Tito lidé dostali přednost před křesťanskými rodinami, přestože prchají před pronásledováním islamistů. Co naplat – na tom přece nesejde.

Papež to ostatně ospravedlnil v dokonale jezuitské zlé víře: „Nevolil jsem mezi muslimy a křesťany. Tyto tři rodiny měly v pořádku doklady. Na seznamu byly i dvě rodiny křesťanské, ale ty dokumenty neměly. Nejedná se o nějaké protežování.“ V tomto směšném slovíčkaření o „dokumentech v nepořádku“ cítíme cosi chladně cynického. Dále papež o dvanácti muslimech, kteří s ním přiletěli do Říma, řekl: „Je to dvanáct Božích dětí a já upřednostňuji děti Boha.“ Lež: nedal přednost „dětem Božím,“ ale muslimům před pronásledovanými syrskými křesťany.

Papež – strkající nos do věci, po kterých mu nic není – dotlačil italského premiéra Mattea Renziho, který tak odmítl zavřít centra pro neúspěšné žadatele o azyl, tyto falešného uprchlíky. * Dostanou tedy možnost zůstat a šířit se po našem kontinentu. Františkova prohlášení velmi pravděpodobně vyvolají odpor mnohých evropských katolíků, což nejsou pro církev, která je na tom i tak dost bídně, vůbec dobré zprávy.

Vina a hanba Evropanů

Tento papež, jihoamerický jezuita, ve skutečnosti brání protievropskou a protiřímskou ideologii tříštění. Jejím hlavním cílem je vyvolat u katolíků stud a vinu ohledně „migrantů“ v Evropě. Prohlásil: „Všichni jsme migranti,“ což není nic víc než otřepaná fáze hodná typického levicového novináře. Shodou okolností papeže za tato prohlášení nejvíce chválí… Jean-Luc Mélenchon.

Jeho akce mají závažné mezinárodní následky: otevřené dveře muslimské invazi doporučuje sám papež; skutečný „Boží zázrak“! Evropa je pro něj „domovinou lidských práv,“ nikoliv vlastí národů a civilizace. Volá po Evropě otevřené imigraci. Už dříve v rámci své církevní dráhy volal po otevření Severní Ameriky imigraci. Očividně se mu nezamlouvá představa etnicky evropské země.

Po ztroskotání plavidla s ilegálními imigranty poblíž Sicílie a nedlouho po návštěvě „uprchlíků“ z africké Lampedusy se nechal slyšet: „Nevzpomínám si, že by zahynulo tolik obětí, jako při tomto dalším z nekonečné řady neštěstí. Na mysl se dere slovo ‚stud‘. […] Žádejme o odpuštění za tolik lhostejnosti. Srdce Západu svírá chlad.“ Těžko to pochopit – papežovy výroky jsou nejen nespravedlivé, ale také pokřivené a zavádějící. Kdo zachraňuje vlnu za vlnou uprchlíků a pomáhá jim? Evropané.  Kdo jsou chamtiví pašeráci, kteří je nahánějí na chatrné bárky? Jejich afričtí a arabští soukmenovci. Františkova slova jsou tedy hanebná.

Jakou papež vyznává ideologii?

Papež František myšlenkově náleží ke kosmopolitní ideologii „bez hranic“, mezi jihoamerickými duchovními – už od 60. let minulého století silně ovlivněnými trockismem – dosti rozšířenou. Jedná se o doktrínu „teologie osvobození.“ Prohlásil také následující hloupost: „Zdi vytvářejí rozpory a dříve či později i konflikty.“ Ve skutečnosti tomu je právě naopak: jsou to smíšené populace, které vedou ke konfliktům. Uzavřené hranice a etnická stejnorodost znamenají mír. Podobně i v oblasti ekonomiky navazuje římský biskup na okoralé marxistické ideje, které se poprvé objevily v katolických kruzích krajní levice 60. let. „Katolevice“ dodnes zůstává velice aktivní v politice, odborech, médiích a mezi duchovenstvem. Prvně v dějinách se ale k tomuto proudu hlásí i papež… Všechno do sebe zapadá.

Dobrý jezuita Svatý otec František také obratně signalizuje směrem k tradicionalistům – a zároveň schvaluje přijímání pro rozvedené a znovu sezdané. Tento rozpor ho nijak zvlášť netrápí, přestože tak riskuje velice závažný rozkol a krizi uvnitř církve.

S nadšenou podporou médií a cynismem, za nějž by se nestyděli ani florentští papežové 16. století, se tento obratný komunikátor stylizuje do role světce a svádí tak naivní. Přijetím jména po svatém Františku z Assisi a odmítnutím papežského bydlení se odívá falešnou a předstíranou ctnostnou chudobou. Tato iluze pokory má u takto moralizujícího a povýšeného morálního profesora hořkou pachuť. Nezapomínejme ani na jeho silně dětinské a provokatérské rysy jasně vystupující z mnoha jeho prohlášení a činů. Toto jeho fanatické pokušení novináře nejprve překvapilo, následně vzrušovalo. Nakonec jsme si ale konečně uvědomili, že jeho projevy jsou chabé a repetitivní.

Teologicky pak František náleží ke „zpolitizované“ jezuitské škole a znesvěcuje katolické náboženství. Katolický univerzalismus – platný pouze na duchovní úrovni (všichni lidé jsou dětmi stejného Boha s právem na totožné svátosti) – se u něj mění na světský kosmopolitní program zahrnující zrušení hranic, neomezenou migraci a míšení národů. Nejedná se však o kosmopolitismus všeobecný, ale směřující výhradně a sebevražedně protievropské civilizaci a etnicitě. To pro katolicismus věští velice závažné problémy a dokonce možný rozkol.

Poznámka:

* Během ledna-března 2016 přistálo v jižní Itálii 20 000 ilegálních imigrantů – jde o Nigérijce, Gambijce a Senegalce, nikoliv lidi ze Středního východu.

Úvaha Guillaume Fayeho Who is Pope Francis Really? vyšla na stránkách RightOn 29. dubna 2016.

Jeden komentář

Zanechat odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.