Kompletní znění londýnského projevu Martina Sellnera, předneseného Tommym Robinsonem z EDL

Několik tisíc zastánců svobody slova a hrstka odpůrců z řad krajní levice a islamistů se sešlo v Řečnickém koutku londýnského Hyde parku, aby si vyslechli projev identitárního aktivisty Martina Sellnera, přednesený předákem EDL Tommym Robinsonem.

Britská vláda před několika týdny zakázala Martinu Sellnerovi vstup do země, protože patří k čelním postavám pravicové skupiny, která vytrvale upozorňuje a vzdoruje islámskému extrémismu a masové migraci do Evropy.

Robinson, v minulosti mj. spolupracovník společnosti Rebel Media, přečetl projev tisícovkám lidí, kteří se shromáždili v zasněženém historickém Řečnickém koutku, po mnoho generací domovu svobody slova v britské metropoli.

Mezi slavné řečníky na tomto místě patří mezi jinými Marx, Lenin nebo Orwell, což byl jeden z důvodů, proč Sellner s Robinsonem místo zvolili.

Tisíce lidí projevu přihlíželi na vlastní oči, další desetitisíce ho pak sledovaly na internetu.

Robinson pro Breitbart London řekl: „Dnes začala opravdová bitva o svobodu slova a toto je její úvodní salva.“

„Veřejnost ale musí tuto svobodu podpořit, a proto bych rád poděkoval všem, kteří dnes obětovali čas i peníze na cestu do Londýna.“

Celá akce proběhla převážně pokojně, jen hrstka muslimských protidemonstrantů se Robinsona pokusila překřičet, což vyvolalo potyčky. Podle informací redakce bylo zatčeno několik lidí a proběhly i vnitřní muslimské sektářské šarvátky.

Následuje text Sellnerova projevu:

Milí přátelé, Britové a milovníci svobody slova

Předpokládám, že milovníci svobody slova jste tu všichni, jinak byste totiž do Řečnického koutku nepřišli.

Možná vám není jasné, proč se kolem tohoto projevu strhnul takový povyk. Popravdě řečeno to tak úplně nechápu ani já. 

Jmenuji se Martin Sellner, jsem rakouský vlastenec a v současnosti sedím v cele předběžného zadržení v Colnbrook Bypass poblíž Heathrow. Sebrali mi telefon a mou přítelkyni Brittany zadrželi a drží ji někde jinde. Momentálně nevím, kde je. V neděli nás mají deportovat.

Před pěti minutami odemkli naše cely a zadržení se shromažďují na chodbě. Většinou jsou to ilegálové a zločinci z východní Evropy.

Jak jsem se sem dostal? Co bylo mým zločinem?

Provinil jsem se tím, že jsem tady chtěl být s vámi a promluvit v Řečnickém koutku.

Začněme ale od začátku. Loni na podzim mě zástupci strany UKIP pozvali, abych na jejich akci představil své hnutí. Zastupuji Generaci Identity, vlastenecké evropské hnutí mládeže, které se snaží upozorňovat na masovou imigraci a islamizaci.

Krajní levice nám spílá do pravičáků, odpůrci svobody slova nám říkají „fašisti“ a pro lidi trpící nenávistí k vlastní kultuře jsme „rasisti“.

Ve skutečnosti jsme ale sdružení mladých vlastenců znechucených systémem, mainstreamovými médii i prolhanými politiky. Prostřednictvím mírumilovného aktivismu se snažíme sdělit naše poselství a na rozdíl od našich krajně levicových přátel, kteří vás dost možná v tuto chvíli obklopují, při tom nikdy nenosíme masky.

Od Paříže po Řím a od Vídně po Londýn mírumilovně, ale nekompromisně bojujeme za naši svobodu, vlast i identitu!

O tom všem jsem chtěl promluvit už na podzim, setkání však bylo kvůli výhružkám radikálních levičáků zrušeno. Majitelé prostor nechtěli riskovat, takže akce byla přesunuta na březen, místo konání nebylo protentokrát zveřejněno – ale levicový terorismus dosáhl dalšího vítězství a provozovatelé na poslední chvíli vycouvali.

Tentokrát jsem je ale nechtěl nechat vyhrát, šlo o princip! (A taky už jsme měli zamluvené letenky.)

Koutek řečníků se mi tak stal posledním útočištěm. Vzpomínám si, jak mi o tomto zvláštním místě vyprávěla matka, když jsem byl malý. Přišlo mi to skoro kouzelné – místo, kde si může každý bez výjimky stoupnout na stupínek a začít mluvit ke každému, kdo stojí o to jej poslouchat. Tuto tradici, podle mě velice britskou, jsem vždy velmi obdivoval.

Bohužel jsem ale měl zjistit, že tato tradice – tradice svobody slova ve Spojeném království – je mrtvá.

Vaše země vám brání vyslechnout svěží myšlenky zvenčí – což je skvrna na demokracii!

Správně bych teď měl mluvit ve vytopené a úhledné konferenční místnosti a vy byste měli sedět v pohodlných křeslech. Místo toho sedím v cele a vy stojíte pod otevřeným nebem, obklopení nepřáteli svobody slova.

O mnohém to vypovídá! Momentálně zuří válka o naši svobodu slova. Je vedena v ulicích – vámi!

Všichni, kdo dnes bok po boku přišli s odkrytými obličeji, se postavili až příliš dlouho nerušeně bující novému totalitářství. Můžete na sebe být pyšní. Možná se mnou ve všem nesouhlasíte, ale chcete dát najevo své přesvědčení, že bych měl mít právo svobodně přednést své postoje.

Strašně rád bych byl s vámi, ale znemožnili mi to. Mluvčího sice zavřeli za mříže, ale já věřím, že si má slova najdou cestu i skrz kovové mříže. Najdou si cestu k vám a vy tak vyslechnete to, před čím vás chtěla vláda tak zoufale ochránit.

Považují tato slova za nebezpečnější než gangy pedofilů nebo teroristy, které opětovně vpouštějí do vaší země.

Prozradím vám něco, co vám zatím ještě nikdo neřekl. Je to největší o nejočividnější tajemství našich médií, politiků a lidí u moci: Britové, snaží se vás vyměnit.

Imigrace vždy patřila k vašim dějinám, lidé přicházeli a asimilovali se. Dnes jde ale o něco jiného: Nahrazuje vás ohromný příliv muslimských imigrantů.

Vidíte to na každém kroku: nejen v Londýně nebo Manchesteru, ale už i ve venkovských městečcích. Velká výměna je v plném proudu.

A nebuďme na omylu: vaši politici nemají žádný plán, vizi ani nápad, jak se vypořádat se souvisejícími problémy. Problémy jako v Telfordu, Rotherhamu nebo na Westminsterském mostě.

Po celé Evropě se nám nad hlavami zvedá temný stín. Francouzi si o tom šeptají, Němci znepokojeně mručí, když myslí, že se nikdo nedívá a Italové se nejprve rozhlédnou, a když není nikdo v doslechu, svěří se vám: „Na ulici už si nepřipadám jako doma. Jsou z nás teď cizinci v naší vlastní zemi.“

Znovu a znovu slýchám: „Nesmíme o tom mluvit.“

Tady máme v kostce celou absurditu této „podivné smrti Evropy“. Jsme terči výměny a podmanění radikálním islámem – a nesmíme o tom mluvit!

Drazí Britové a obránci svobody slova. Ze své cely v Colnbrooku bych vám rád položil otázku. Zvedněte prosím poctivě ruce.

Kolik z vás už se octnulo v podobné situaci: po práci jdete na pivo nebo se poprvé setkáváte s rodiči vaší přítelkyně nebo se scházíte s rodiči spolužáků vašich dětí – a hovor se stočí na politiku: radikální islám, imigraci.

Kdo z vás stál v takovémto okamžiku před volbou buď naplno říct, co si myslí a riskovat problémy, nebo se kousnout do jazyka a mlčet?

Zkuste poctivě zvednout ruce.

Sice neuvidím, kolik se vás přihlásilo, ale i jediná ruka je až příliš. Tento strach nemá v naší společnosti co dělat. Projev s takovými společenskými náklady a možnými vážnými následky už není svobodný. Musíte za něj zaplatit – a naše vlády i Antifa každým dnem usilovně zvyšují cenu.

Bez svobody slova ale není ani demokracie. Před očima se z této země stává tyranida, kde se o imigraci vůbec nesmí mluvit – dokud demografický vývoj celou otázku dovršením výměny neuzavře.   

Lidé Spojeného království, já jsem sice právě za mřížemi, ale v jedné obří cele žijete všichni: ve vězení strachu a mlčení, do kterého vás vaše vláda a politicky korektní tyranie zavřely už jako děti.

Proto vás vyzývám – osvoboďte se z tohoto vězení!

Britští vlastenci: vyjděte ze stínů. Dejte svůj vzdor na odiv viditelnými skutky odporu, které se stanou inspirací ostatním. Jsem si naprosto jistý, že miliony Britů smýšlejí podobně jako já – tito lidé by ale měli být v ulicích.

Buď tato mlčenlivá většina promluví, nebo je s Británií amen. Potřebujeme svobodnou, otevřenou a poctivou debatu o imigraci, islámu a demografii, abychom mohli tyto problémy společně začít řešit.

Vím, že v sobě tuto sílu dosud máte, vždyť jste svým hlasováním o Brexitu ohromili celý svět! V britském národě ještě dýchá vůle a život.

Na začátku své řeči jsem se ptal, jestli je svoboda slova ve Spojeném království mrtvá. Vy, každý z vás dnes shromážděných, je však živoucím důkazem, že tato tradice dosud dýchá. Vy jste ztělesněním tradice vaší země, záchranou její pověsti před soudem dějin.

Lidé Spojeného království, vzpomeňte si na to, kým jste! Vzpomeňte na svou velkolepou minulost: jste synové a dcery rytířů, králů, objevitelů, filozofů a umělců. Kdo je v této zemi suverénem?

Oligarchové?

Systémová média?

Politici?

Ne, jste to vy: lid. Vy, mlčenlivá a neviditelná většina, která ale při hlasování o Brexitu řekla hlasité NE. Toto NE můžete říci znovu: ne islamizaci, ne masové imigraci, a ne velké výměně.

Současně to ale také znamená vyslovit ANO vaší identitě – ano vaší bezpečnosti, ano vašemu dědictví a ano budoucnosti vašich dětí.

Nic z toho ale není možné bez svobody slova.

Vím, že pokud si tato slova najdou cestu do Spojeného království a Koutku řečníků, bude to vítězství pro naši věc.

Pokud se tak stalo a vy teď moje slova posloucháte, vzkazuji vám následující: kráčejte po této vítězné cestě dál. Ničeho se nebojte, protože po svém boku máte neporazitelného spojence – pravdu.

Boj, náš boj za svobodu slova, teprve začal – a Koutek řečníků se stane symbolickým místem tohoto tažení.

Chci, abyste si s sebou domů odnesli něco z ducha Koutku řečníků. Každý, kdo zvedl ruku, protože zažil onen okamžik strachu, kdy se neodvážil říci nahlas pravdu.

Slibte mi: příště tento strach ve svém nitru překonám. Příště už se ozvu!

3 komentáře

  1. Krásný projev.Úplně jako z Orvelovského deníku 1984.
    No naštěstí u nás v Čechách se o tom může mluvit i když se občas narazí na méně inteligentního co volil Drahoše nebo Piráty tak se zdá že my nacionalisté máme v naší zemi půdu celkem dobrou.
    No ono to možná jde pomalu ale lidi se zvedají.Je dobré být optimisty a vytrvat ve věčném boji.

  2. Proč anglicismus? „stojíte pod otevřeným nebem“ … „stojíte pod širým nebem, (pod modrou oblohou)“

Zanechat odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.