Jako identitáři spatřujeme bohatství světa v jeho různorodosti. Zrovna tak jako ochrana rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů či jednotlivých typů krajiny je neméně důležité také uchování rozdílnosti lidských etnik a kultur. Na našem přístupu není nic rasistického, právě naopak. Rasisté jsou na jedné straně ti, kdo chtějí jednotlivé rasy a etnické skupiny ve jménu domnělé vlastní nadřazenosti nechat zmizet ze světa a volají po jejich genocidě. Na straně druhé ti, kteří chtějí jednotlivé kultury ničit jejich bezbřehým míšením či nivelizovat rozdíly mezi nimi a podřídit je jedné globální pseudokultuře – diktatuře trhu.
Oba tyto přístupy jsou navýsost odsouzeníhodné. Náš přístup je v opozici oproti oběma. Jako identitáři bráníme na prvním místě pochopitelně vlastní identitu, ale tím náš boj nekončí. V takovém případě by byl náš postoj neúplný a pokrytecký. Bráníme také všechny ostatní identity v rámci udržení pestrosti a rozdílnosti světa. Identita má totiž smysl pouze ve vztahu k druhým. Chceme svět propojený odlišnostmi, které teprve dávají vzájemným interakcím mezi kulturami a národy smysl.
Jako Čechy a Evropany nás neohrožuje identita čínská, ruská, arabská, africká, či kterákoli jiná, ale nebezpečí, že svět o svou diverzitu přijde. Jsme pro heterogenní svět homogenních národů. Ve shodě s tím morálně podporujeme všechny svobodné národy na světě, bojující za obranu vlastní kultury, identity a práva žít ve své zemi dle vlastních zákonů a tradic. Odmítáme naopak všechny formy uniformizace, kterou přináší globalizace a jejímž důsledkem je zšedlá masa vykořeněných, homogenizovaných konzumentů.
Jsme pro okamžité zastavení masové imigrace do Evropy, která svým rozsahem představuje smrtelné nebezpečí pro evropské národy. Zároveň rozhodně neřeší, naopak prohlubuje problémy třetího světa. Pokud k nám, jak tvrdí konformní média, přichází elita národů třetího světa, kdo pomůže oněm národům?
Být identitářem znamená plně se zasazovat za zachování etnicko-kulturních identit všude ve světě. Zároveň je však nutné odmítnout přístup tolik vlastní zejména pro řadu kritiků globalizace z řad takzvané moderní – multikulturní – levice. Pro tyto pokrytce je na jednu stranu samozřejmé volat v rámci obrany diverzity po zachování identity kdejakého afrického kmene či asijského národa ohrožovaného globalizací či tlakem tamního impéria. To by bylo samo o sobě jistě chvályhodné. Ti samí lidé však na druhé straně často otevřeně volají po genocidě vlastních národů podporou masové imigrace do Evropy a nenávistným bojem proti čemukoliv spojenému s tradicí a identitou evropských národů.
Je třeba otevřeně říci, že identita je úzce spjata s etnicitou, přestože se politická korektnost snaží tuto spojitost přecházet. Už během minulého století „vědecký komunismus“ popíral objevy po Darwinovi. Systémoví antropologové dneška pro změnu popírají vazby mezi biologickým původem, identitou a kulturou. Sám přívlastek „etno“ je pro ně nežádoucím. Jsme pro zachování biodiverzity. Trvalo mnoho let, než se lidé nechali poučit o ekologii a jejím významu pro fyzické zdraví člověka. Teď se zase musí naučit chránit sami sebe.