Kde je princ Evžen? Multikulturní šílenství a konec Evropy

sunic 

Autor: Tomislav Sunic

Následuje překlad (pořízený z angličtiny) projevu proneseného 20. února 2016 německy na shromáždění proti neevropské imigraci v rakouském Klagenfurtu. Demonstraci pořádali rakouští identitáři (Identitäre Bewegung), rychle rostoucí rakouské kulturně-politické hnutí. Akce se zúčastnilo přibližně sedm stovek lidí všech věkových a společenských skupin, včetně skupin mladších lidí z Chorvatska a Slovinska. Přibližně stovka policistů je oddělila kordonem od asi 150 „antifašistických“ demonstrantů vzdálených několik set metrů. Svůj půlhodinový projev jsem německy přednesl na schodech radnice. Antifašisté, které jsem ze své pozice neviděl ani neslyšel, s sebou měli různé transparenty, včetně vlajky komunistické Jugoslávie s nápisem „Tito ukázal, jak se vypořádat s nácky“ – skutečně jedovatá hrozba. Následujícího dne jsem poslal starostovi města, rakouské spolkové policii a stovkám různým rakouských medií a politiků e-mail, v němž jsem si stěžoval na výhrůžky smrtí účastníkům akce IBÖ ze strany antifašistů. Během samotné akce však žádné incidenty hlášeny nebyly a rakouská mainstreamová média – s výjimkou webů antify – o celé události poměrně vyváženě informovala.

Dámy a pánové.

Všechno se odvíjí od správného či nesprávného vymezení politických pojmů. Sami sebe označujeme za svobodymilovné lidi znepokojené budoucností naší evropské identity. Naši odpůrci nám však spílají do nacistů, rasistů a xenofobů. Podle našich zkušeností, podle mých vlastních zkušeností z bývalé Jugoslávie a multikulturní Ameriky i četby četných sociologických prací, však multikulturní státy zpravidla nežijí příliš dlouho a dříve či později se rozpadají v občanské válce. Často užívám příklad projektu uměle sestaveného jugoslávského státu, který skončil v troskách – navzdory přáním akademiků i chvalozpěvům na národy, které jej vytvořily.


Dnešní migrační chaos dostal zavádějící jméno „uprchlická krize.“ Většina z tisíců a statisíců do Rakouska proudících migrantů vůbec uprchlíky není. „Uprchlíky“ jsou jen v tom smyslu, že tak byli předem označeni rakouskou politickou a mediální třídou. Tito migranti překvapivě nepožádali o azyl v Turecku nebo kdekoliv po cestě Balkánským poloostrovem. Všichni chtějí do Německa. Rakousko, Německo a Švédsko si představují jako zemi oplývající medem a strdím (Schlaraffenland), kde si budou snadno žít a nádherné dívky jim budou po vůli dle chuti. Tady ovšem pozor, dámy a pánové! Neměli bychom za tyto klamavé představy vinit migranty, ale naše politiky s jejich lživými přísliby, kterými u migrantů tato nesplnitelná přání podporují.

Posedlost našich politiků multikulturalismem na sebe bere i další podoby a falešná jména, konkrétně nevhodně pojmenovanou „vítací kulturu,“ kterou by v běžné mluvě asi bylo lépe nazývat „kulturou zničení sebe sama“, „kulturou viny,“ „kulturou smrti“ nebo „kulturou nenávisti k sobě samému.“ Výraz „vítací kultura“ nemá zhola nic společného s odvěkou evropskou tradicí pohostinnosti. Dnes si tento termín vypůjčili liberálové jako nové označení neúspěšného komunistického projektu. Čeho komunisté na východě Evropy nedosáhli silou, snaží se stávající systém uskutečnit prostřednictvím multikulturní ideologie. Komunismus ve východní Evropě padl, protože na západě kontinentu uzrála jeho nová a lepší verze, i když pod jiným jménem. Systém je přesvědčen o nutnosti nahrazení evropských národů neevropskými imigranty – které lze neustále nahrazovat novými a novými vlnami této nespotřebovatelné „komodity“ – v multikulturním superstátu.

Multikulturalismus: Liberální náhražka komunismu

Zeptejme se našich politiků a zastánců multikulturalismu, zda chtějí žít v multikulturní čtvrti, jako jsou vídeňský okrsek Favoriten nebo berlínský Neukölln. Nepochybně odpoví: „V žádném případě!“ S nesmírným požitkem vynášejí pozitiva multikulturní společnosti až do nebes – dokud tak mohou činit z uctivé vzdálenosti a sami žít v bezpečí svých příjemných luxusních enkláv. Pokud se tito dobrodějové jednoho dne skutečně rozhodnou do zmíněných čtvrtí přestěhovat, dlužím jim upřímnou omluvu. Prožil jsem dlouhá léta v multikulturní jižní části Los Angeles, kde jsem se velice rychle poučil o nutnosti dvojitého zámku na dveřích i tom, že vlastnictví zbraně vytváří pocit bezpečí.

Z ideologické a filozofické perspektivy je toto dnešní multikulturní šílenství, včetně tzv. vítací kultury v Rakousku, Německu i jinde v EU odnoží ideologie hypermoralismu, již tak trefně popsal německý antropolog Arnold Gehlen. Vědecky lze prokázat, že čím etnicky a kulturně sourodější země, jako například Japonsko, a čím větší podíl jejich občanů sdílí etnické a kulturní vazby, tím větší šance na dlouhodobé přežití a vysokou míru solidarity má. Mezi neevropskými národy Afriky a Asie například myšlenku dovozu cizího obyvatelstva v masivním rozsahu vůbec nenalezneme. Tyto sebevražedně pohostinné sklony tak vidíme jen u jakoby životem vyčerpaných evropských národů, ne třeba v bohatých neevropských státech jako Saúdská Arábie. Nakonec tento patologický hypermoralismus a altruismus dovedou Evropu až ke kolektivní sebevraždě. Dovolte mi parafrázovat německého juristu Carla Schmitta:

Pocítí-li národ únavu politikou, neznamená to konec politična – jen konec zesláblého národa.

Proč jsou tento hyperaltruismus a kultura sebenenávisti – či tzv. vítací kultura – v Německu a Rakousku vyvinuty silněji než v ostatních evropských zemích? Odpověď je nasnadě. Kritika multikulturalismu z úst politika nebo akademika v těchto zemích obvykle znamená stigma „fašismu,“ a tedy profesní rozsudek smrti. Aby tedy náhodou nebyli označeni za nacisty, musejí Werner Faymann a Angela Merkelová ve své podpoře masového dovozu migrantů ještě přitlačit. Multikulturní ideologie se stala negativní legitimací celé Evropy, ale především německé a rakouské politické třídy. A obráceně, jakákoliv kritická debata o multikulturalismu je obratem označena za „xenofobii.“ Toto tabu se tak pro evropskou politickou třídu stalo ospravedlněním pro zachování statusu quo do nekonečna.

Tomislav Sunic

Kritiky multikulturalismu naopak média vykreslují jako morálně zkažené nebo přímo zločinné. Tak mohou multikulturalisté ospravedlnit dokonce i nejzjevnější nedostatky vlastního systému jeho pohodlným označením za menší zlo. Rakouští a němečtí politici si to uvědomují, a proto musejí být papežštější než papež a stále urychlují příliv záplavy migrantů do svých zemí.  Proto se také migrantům dostává ještě lepšího zacházení, než sami čekali. Bylo by naivní domnívat se, že vítací kulturu lze vyvrátit racionálními argumenty. Německé slovo „gutmensch“ (doslova dobrý člověk, dobroděj, obdoba u nás používaného „sluníčkáře“ – pozn. GI) přesně vystihuje tento hypermoralistický, multikulturní lidský typ, který tak ochotně cenzuruje sám sebe. Kdyby snad někdo v Rakousku zabrousil do nebezpečných vod vědeckého pozorování multikulturního mýtu, promptně by se objevil v hledáčku ideologické policie. Establishment a média se mohou udržovat u moci jen tak dlouho, dokud dokáží démonizovat své odlišně smýšlející odpůrce – podobně tomu bylo i v Jugoslávii, kde byl každý disident okamžitě označen za „fašistu nebo zločince.“ Rakouští politici, ale nejen oni, žijí v politickém sebeklamu. Na jedné straně si romantizují neevropské národy a na druhé pak nasazují psí hlavu národům evropským.

Tzv. „vítací kultura“ není udržitelná. Nedokáže vytvořit vzájemné porozumění mezi národy, spíš prohlubuje jejich vzájemnou nenávist a nedůvěru. Nespočet příkladů nalezneme v každé multikulturní společnosti: v USA Asiaté nemají rádi černochy, které příliš nemusejí ani Hispánci. O potyčkách mezi příslušníky různých skupin migrantů se na veřejnosti nikdy nemluví. I kdyby snad všichni ti zlí Němci, nacisté a fašisté lusknutím prstu zmizeli z povrchu zemského, trvalý mír by to nepřineslo. Rasismus a xenofobie totiž není výlučným vlastnictvím Rakušanů, Němců ani jiných evropských národů.

Klamná povaha tzv. „vítací kultury“ si tedy žádá, abychom nejprve jasně určili našeho skutečného nepřítele. Zde je jistě na místě zdůraznit, že za úpadkem Evropy nestojí asijští nebo afričtí migranti. Vina za něj spočívá na bedrech politického establishmentu a kapitalistické „supertřídy.“ Abychom obnovili rakouskou, německou a vůbec evropskou identitu, musíme se nejprve vypořádat s kapitalismem. Multikulturalismus je falešná ideologie spojená s mýtem nekonečného růstu závisejícího na nekonečném importu imigrantů. Neevropští imigranti dobře vědí, že v poklidu si mohou žít jen v takové Evropě, která nenávidí samu sebe. Politici v jejich domovinách tento pocit vůbec neznají. Finanční kapitál evropských oligarchů, ve spojení s pocitem viny nemalé části Evropanů na jedné a multikulturními kázáními na druhé straně vytvářejí podmínky pro příchod dalších milionů neevropských migrantů. Máme-li znovu vybudovat vlastní robustní identitu, musíme se nejprve zbavit nespoutaného kapitalismu, pak se kola roztáčející imigraci velice rychle zastaví s tím, jak imigranti pozbydou motivaci žít v našich zemích a utápět se v klamných iluzích.

Už brzy uvidíme, jak se budou odvíjet dějiny. Při pohledu zpět si můžeme klást otázku, proč vlastně náš princ Evžen Savojský tak dlouho vedl válku proti tureckým nájezdníkům? Historie je naštěstí vždy otevřená a na nás zůstává ji utvářet. Tentokrát není rozhodnutí vzdáleno v horizontu let, ale spíše dní. Všichni velice dobře známe snad vůbec nejmoudřejší politickou poučku evropských dějin: „Kdo se rozhodne stát ovcí, velice záhy najde svého vlka.“ Proto tedy, dámy a pánové, přestaňme být ovcemi. Boj pokračuje. Děkuji vám.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Video
Facebook

++Rakouská mládež volí vlastenecky++

Analýza voleb ukazuje, že většina voličů mladších 30 let se v Rakousku jasně rozhodla pro vlastenectví. FPÖ (Svobodní) i ÖVP (Lidovci) v předvolební kampani slíbili změnu v azylové a přistěhovalecké politice. Obě strany Rakušanům slíbily zastavení nezákonné masové migrace a zajištění státních hranic.
Volby sice dopadly tímto dobrým výsledkem, nicméně i nadále budeme sledovat počínání obou stran a kontrolovat, zda-li své sliby plní.

Sledujte naše rakouské kolegy na jejich stránce Identitäre Bewegung Österreich
... See MoreSee Less

View on Facebook

Ve druhý říjnový čtvrtek proběhlo v Brně setkání se zájemci o naše hnutí. Cílem této akce bylo seznámení účastníků s kořeny identitárního hnutí ve Francii a jeho přesahem do oblasti literatury a hudby, postupným vývojem hnutí a expanzí do nejrůznějších států Evropy. Součástí byla také prezentace minulých akcí, jejich cílů a výsledků. Po ukončení oficiální části proběhla společná debata všech zúčastněných, která se nesla v přátelské a uvolněné atmosféře, za což jsme rádi.
Poděkování patří všem, kteří si na setkání našli čas a ještě více těm, se kterými se setkáme na následujících akcích :).

Generace Identity Brno
... See MoreSee Less

View on Facebook

Na poslední reportáž z cest našeho turistického projektu
Rupicapra, tentokrát z Makedonie, se můžete podívat prostřednictvím tohoto odkazu:
www.facebook.com/pg/RupiKamzik/photos/?tab=album&album_id=1793497857345914
... See MoreSee Less

View on Facebook
17. listopad 17th July Berlin 28. říjen Acta non verba Adam Berčík AfD Afghánistán Akce Aktivismus Alain de Benoist Alexander Markovics Alternative Right Americké volby Amerika.org Angela Merkelová AntiEU Antifa Antiliberalismus Antirasismus Arktos Arnaud Delrieux Astraea Autonomní sociální centrum Klinika Barevné revoluce Belgie Beo.sk Berlín Blokace Blokáda Blokády Bojkot Brady Breitbart Brett Stevens Brexit Brno Brusel Budapešť Calais Camus Casuals against Terrorism Celoevropská demonstrace Charlottesville Christopher Gérard Clinton Council of European Canadians Counter-Currents Czexit Daniel Friberg David Černý Defend Europ Defend Europe Demo Demo Berlin Demokracie Demonstrace Diskuze Dominique Venner Donald Trump Donate Dánsko EFSK Ekologie Ekonomika Ekonomismus Enric Ravello Barber Erdogan Ernst Jünger Etnomasochismus Etnopluralismus EU Europe Evropa Evropská fronta solidarity pro Kosovo Evropská unie Evropské hnutí Feminismus Fenek Solère Fidesz Flandry Fortress Europe Francie Front National Funeral Generace Generace Identity Generace Identity - Jižní Čechy Generace Identity - Severní Čechy Generace Identity - Západní Čechy Generace Identity – Východ Generace Solidarity George Soros Global Independent Analytics Glosa Glosy Grafika GRECE Guillaume Faye Génération Identitaire Génération Solidaire Górny Śląsk Herman Hillary Historie Hodina Země Holandsko Homosexualita Horní Slezsko Hungary IBÖ Idea Identita Identity camp Identitární kemp Identitás Generáció Identitářství Identitäre Bewegung Deutschland Identitäre Bewegung Österreich Ideozločin Imigrace Imperialismus Institut Iliade Irák Islamizace Evropy Islám Itálie Izrael Jakub Svoboda Jan Palach Japonsko Jared Taylor Jean-David Cattin Jean-Yves Le Gallou Jean Raspail Jemen Jižní Čechy Julian Langness Justice pour Phillipe Kai Murros Kapitalismus Katehon Katolicismus Kniha Kolonialismus konference Konzervatismus KosMet Kosovo Kosovo je Srbsko Kriminalita imigrantů Kultura Kulturní dědictví Kulturní marxismus Křesťanství Ladislav Havlíček Lauren Southern Letní univerzita Levice LGBT Liberalismus Lidl Liga Severu Links Lázně Kyselka Manuel Ochsenreiter Marian Kotleba Martin Sellner Marxismus Matteo Salvini Maďarsko Mems Memy Metapolitika Metochije Michel Houellebecq Mikuláš Mobilizace Moderní „umění“ Molenbeek Multikulturalismus Móda NATO Naše vlast Nebudeme dále ustupovat Neoliberalismus Neomarxi Neomarxismus New European Conservative NGO Nova Europa Nová pravice NPD Národní demokracie Nürnberger Nachrichten Německo Oblečení Ochrana zvířat Oliver Lane Olomouc Open Society Foundations Orbán OSN Ostrava Otevřený dopis Otčina Oznámení Papež František Patrik Vondrák PayPal Paříž PEGIDA Pevnost Evropa Phalanx Europa Philippe Conrad Philippe Vardon Plzeň Pocta Vennerovi Podpora útulku Podpořte Pohřeb Pokrytectví Politická korektnost Politické procesy Polska Niepodległa Polsko Polémia Potravinová sbírka Pozvánka Praha Projev Projevy Proti Velké Výměně Proč bojujeme První Máj pseudointelektuálové Psí útulek Publikace Písek Přednáška Přednášky Překlad překlady Převzato Přistěhovalectví Rakousko Rape RapeGang RealEurope Reconquista Reemigrace Renaud Camus Report Reportáž Ricardo Duchesne RightOn Rotherham Rovnostářství Rozhovor Rusko Salah Abdeslam Sametový podvod Samuraj Západu Saúdská Arábie Sbírka Setkání Severní Čechy Slovensko Socialismus Solidarita Soros Spontánní demonstrace Spravedlnost Srbsko SSSR Středoevropan.cz Sv. Václav Svatý Václav Svoboda slova Svobodný vysílač Sýrie Terorismus The New Observer Thomayerova nemocnice Tibet Tomislav Sunic Tony Blair Tradice Trump Turecko Tábor lidu Ukrajina umělecká fronta USA Vardon Vaše unie není naše Evropa Velká Británie Velká výměna Venner Video Viktor Orbán Vladimír Putin Vlámsko Voorpost Vyhlášení války Vyšehrad Vánoční 2016 Vánoční sbírka Vídeň Výzva VŠE Willinger Xenofilie Zahraniční politika Zeman Znásilnění Zsolt Semjén Zukunft Europa Zukunft Europa - bewegen und verändern! Zvířata Zvířecí útulek Sirius Ústí nad Labem Česká republika Články Ľudová strana Naše Slovensko Šinzó Abe Švédsko
Starší příspěvky:
Université d’été identitaire 2016 – De Covadonga à Calais

Zavřít